Butiky nemám ráda, protože tam se vás snaží narvat do čehokoliv. Ráda se proběhnu a vyberu to, co uznám za vhodné, a to v konfekci. Nemusím poslouchat, vám to ale sluší, když mě se ta věc ani trochu nelíbí.

Zejména za poslední exemplář.

A konstatuji, že nafučení kavárníci s poučovacími manýry jsou i na Plzeňsku.

Ajajaj

Když jsem spokojený, tak je pochválím. třeba tím, že řeknu: Sluší vám to. A následuje její úsměv od ucha k uchu.

Moje řeč!

A některé si to fakt zaslouží.

Mně se vždycky líbí, když u nás zavítám do sámošky, tak ty prodavačky hýří dobrou náladou a úsměvy. Sice tam pak utratím víc, než jsem chtěla, ale za tu chvilku v tom příjemném prostředí mi to stálo.

Ten poslední je na facku, zřejmě si takové chování k zákazníkům může dovolit.

Nedávno jsme byli v Alze, reklamovat notebook a ten, co tam pracoval, byl také "odborník" - "To já nevím.... Asi neee.... Tak chcete tohle?" +, jako bonus naprosto otrávený obličej. Jeho to tam asi fakt baví.

Až k nám přijedeš, tak Tě tam vezmu na čumendu Ale co jsem slyšela, tak to prý předal svému švagrovi...

Jinak s těmi "odborníky" to je fakt mizérie...

Mě dodnes fascinuje jedna věc, ačkoli to úplně nesouvisí s komunikací: když je po nějakém artiklu zjevně dlouhodobě větší poptávka než po ostatních ze stejného/příbuzného ranku, a tudíž neustále chybí. Normálně uvažující člověk by ho prostě objednával o něco víc. Často ale narážím na to, že prostě neustále "není, došel". Argumentem v jejich hlavách nejspíš bude něco jako "pak se to neprodá a prodělám na tom". Jako kdyby toho nešlo objednat jenom o něco víc (nikoli půl kamiónu) a vyzkoušet si, jak to půjde na odbyt, že jo.

Jsou to prkotiny, ale ještě jednu (a ta už je o komunikaci víc): Bylo by taky dobré znát aspoň trochu svůj sortiment, zejména ty nejznámější, nejprodávanější kusy. Když paní řeknu "jedny kamelky", proč se mě ptá, jestli modré, resp. lehké? Kdybych chtěl modré/lehké, tak řeknu "modré kamelky", ne? A pokud tam přijde nějaký blb, řekne pouze název, a pak se diví, že mu paní podává ty "normální" (čili žluté), přičemž on chtěl modré, tak je to pouze a jenom jeho blbost, protože to přece měl říct, himl hergot!

No nic, problémy prvního světa... :D

Myslím, že většina prodavaček je příjemná, ale občas to opravdu stojí zato. Hezký den, Martino

Přesně tak!