nic takového by se nemohlo v hospodě stát, pač by obsluhující riskoval zranění

Já mám pár zajímavých zkušeností z kadeřnictví. Kamarádka se vdávala, měla doma kadeřnici a po učesání nevěsty jí zbyl čas, tak se pustila i do nás blízkých přítelkyň. Nemám ráda nic složitého a mám vlasy, co se blbě upravují, tak jí říkám, ať udělá nějaký jednoduchý pevný drdol, co bude držet, a nechá mi puštěné přední prameny dlouhé ofiny podél obličeje. Protáhla obličej "to vám dělat teda nebudu, to se už dvacet let nenosí". Tak jsem jí poděkovala, zvedla se a šla se učesat sama.

A kdysi mě pěkně vytočila mistrová v učňovském kadeřnictví. Domluvila jsem se se stříhající žákyňkou, že spěchám a ať mi to nedosouší a nedělá s tím žádné ty post-stříhací ptákoviny, že to stejně hodím do culíku. Dívčina ochotná, vše přesně splnila... ale při kontrole díla se do ní mistrová pustila, že co to je za nedodělek, že dostane pětku... tak jsem se do toho vložila, že jsem tohle chtěla a slečna přesně splnila přání zákaznice . Mistrová, že to teda nejde, že tady jsem modelka a ne zákazník a že takhle to tady teda nefunguje, že tady platí jejich pravidla. Divže mě na to křeslo nezačala táhnout zpět. No, zaplatila jsem, slečně učnici jsem vrazila stovku, ať si po praxi zajde spravit náladu na kafe a dort, a už nikdy jsem k nim nevlezla.

Já mám takovou blbou náturu, že když někam přijdu a jsou na mě oškliví, tak jim řeknu, že nejspíš jim to asi nevadí, ale že právě přišli o potencionálního zákazníka pro příští období. Nevadí jim to, a co je horší, že se díky tomu zužuje okruh obchodů, které mohu ještě navštívit....na druhou stranu, díky tomu zase tolik neutrácím neb tam, kde jsou na mě hodní, dokáži zanechat z vděčnosti i celý majlant

Nedávno jsem po příletu z Turecka byl nucen navštívit jihlavské Tesco. Rozmazlen tureckými obchodníky, kteří se mohli strhnout aby mi cokoliv prodali, jsem se zařadil do dvoučlenné fronty u obslužného pultu. Rozhovor zákaznice přede mnou a prodavačky se týkal nějaké společné párty. Ne, že bych se zajímal o rozhovory druhých, ale nešlo přeslechnout. Když jsem se po cca 10 minutách dostal na řadu oznámila mi, že obslužný pult už zavírá. Do konce uvedeného na ceduli zbývalo 8 minut, tak jsem slečnu požádal, že jsem slušně vyčkal až si popovídá s kamarádkou a zda mě tedy obsloužila, že kvůli tomu tady snad je. Slečna odvětila větou kterou asi nikdy nezapomenu: "Pane! Já tady nejsem kvůli Vám, já jsem tu abych prodávala!" Pak se otočila a odešla do útrob prodejny.

Ono to má i druhou stránku. Když je zaměstnanec v blbe náladě tak to chápu, třeba se něco stalo. Když je to opakovaně tak to už neberu. Avšak ani zákazník není bez chyby. Jsou lidi kteří si doslova chodí chladit žáhu do obchodu. Minulý týden jsem v obchodě měla pana který mi u pokladny začal vinit z toho jak jsme podrazili. Řekla jsem mu že je mi to líto ale vliv na cenu nemám. Pak mi dal 5 minutovou přednášku jak máme drahé nanuky a že v Penny je mají levné. Tak jsem mu řekla ze pro to 1 pivo co měl a 10 brambor mohl jít do Penny a koupil by si tam i toho nanuka. Lidičky mi opravdu žádnou provizi z nákupu nemáme a když si každý bude u nás 5 minut stěžovat na něco tak budeme mít za chvíli hlavu jak meloun.

Jednou jsem zavítala na pracovní večeři do restaurace nějaké relativně nóbl restaurace v neznámém městě. Když se pan vrchní vyptával, jestli chceme po večeři kávu, byla jsem zrovna v důležitém rozhovoru se dvěma dalšími lidmi a požádala jsem pána o kávu s mlékem. Začal vyjmenovávat, ale ti druzí dva mi v rozhovoru utíkali, tak jsem se jen, věřím mile, usmála a řekla - prostě obyčejnou kávu s mlékem, prosím. Pán se viditelně pohoršil, že nedodržuji terminologii a donesl klasické espresso v minikoflíčku a k tomu o něco větší konévku se studeným mlíkem. To mi to, pane, ukázal.

To byl teda netaktní vrchní...

Před asi tak 30 lety jsem měla jít na nějakou oslavu, už nevím o co šlo, ale pamatuju si, jak mi záleželo na tom, aby mi to hodně slušelo. Prodavačka mi nabídla šaty tak sotva ke kolenům, střih jako pytel na šaty, velké fialové květy na růžovém pozadí. Na první pohled bylo jasné, že tohle si nekoupím za žádnou cenu. Stejně se jí podařilo mě donutit, abych si to zkusila. Vypadala jsem nepopsatelně Ten obchod už zrušili. Předpokládám, že i v té nynější masně ta fialová hrůza někde vzadu visí.

Já jsem si tě v těch šatech představila.

Ještě jsem si vzpomněl na starý vtip, jak Hanák přijde do obchodu a ptá se: Máté koló? Pane tady jste v potravinách, tady kola nevedeme. Opravdu nemáte koló, tak mně dejte mirindó.

...tak mi déte mirindó.

:)))

Dotaz: Máte černé kalhoty? Odpověď: Máme velmi pěkné v bílé barvě a také béžové

Už jsem celkem otrlá a poslední dobou mám štěstí na prodavačky, které to baví nebo jsou alespoň neutrální. Ale tak před 10 lety mě rozhodila pokladní v Tescu při markování. Všechno šlo normálně, až do chvíle, kdy hlasitě pronesla: "Fuj! Borůvkovej jogurt! " Byla jsem tak konsternovaná, že jsem se nezmohla na odpověď.