Dle mého, vzhledem k celkem přímočarému a jednoduchému myšlení muže, je zde žena od toho, aby jej vedla a směrovala životem. Ale jemně a že to jde, i při zachování tradičních rolí muže a ženy, denně dokazovaly naše babičky a prababičky. A to musely být, milé dámy, safra dobré manažerky, aby ošéfovaly provoz domácnosti s osmi dětmi v chalupě se dvěma místnostmi a mizernými příjmy. Problém nastává, pokud se žena muže snaží vést buď násilně nebo vůbec, což v konečném důsledku vede k rozpadu vztahu. Což neznamená, že chyba je jen na straně žen, to ani náhodou. Mnoho mužů dnes očekává buď totální podřízenost, protože oni tygři nebo se naopak totálně oddají. Ale naštěstí to neplatí vždy a všude a určitě se nedá generalizovat. A jsou značné rozdíly mezi vesnicí a městy. Hezký den

Nemyslím si, že kdokoliv, ať muž či žena, má toho druhého vést životem. Všichni jsou dospělí a mají mít svůj rozum. Podle mne je vztahu důležitá hlavně vzájemná tolerance a schopnost kompromisu.

Konečně nepolitické téma.

To je na delší povídání u vína.

Nevim, jestli jsem emancipovaná nějak přehnaně, nebo akorát. Nedávno jsem odhazovala sníh před domem, zatímco muž vařil oběd.

Máme to podobně, pr. "zdravě" emancipované vědí, že " Občasný exkurz k činnostem toho druhého ovšem není na škodu. "

Žena D: zhrzená žena nebo milenka - to by byla kapitolka.

Ano, to téma a jemu podobná je nekonečné