Já jsem takto ztratila svoji sestřenici.

Taky jsem měla pár kamarádek, se kterými se mi cesty rozešly, a celkem pro to ani nebyl důvod... s věkem se měníme, ať chceme nebo ne.

Jj, dochází ke změně priorit

Je třeba jít dál...díky změnám se člověk posouvá. Já se tak například dostala do kontaktu s Tebou a jinými blogery

A to se musí oslavit

Jsou věci, které člověk nechce slyšet a ke kterým musí dojít sám. A někdy k nim nedojde a my se musíme smířit s tím, že tu krásnou duši ztratíme. Protože, věřte mi prožité: Agresivní primitiv bere všechno.

Nejabsurdnější na tom je, že od něho krátce na to odešla a žije bez něj. I přesto ten náš vztah podivně vyhnívá i po letech...

Měla jsem kamarádku od střední školy. Ještě, když jsem byla vdaná a ona ještě svobodná, jsme se navštěvovaly, jezdily na dámské jízdy, 1x jsme byly spolu i ve Španělsku, samy baby.

Ještě jsem byla na její svatbě, párkrát jsem jí navštívila, když měla miminko, ale už to nějak nebylo ono. Pak jí její muž zakázal! se mnou kamarádit. Prý na ni nemam dobrý vliv. Poslechla.

Já se během následujících let ještě snažila ji občas kontaktovat, přes Fcb.

Z její strany velmi vlažné reakce. Strašně mě to mrzí a štve.

Sorry, píšu jak tatar, když to po sobě teď čtu. Ještě, ještě...