Sedl sis mi do klína

Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.

V sále sedí jediná

sedl sis jí do klína.

Omamně si vlasy hladí

kouká na ní v kůži hadí.

Vůně její plný sál

och jak bych tě v noci sál.

Její oči objímá

sedl sis jí do klína.

Má ho zcela pod kůži

nese pro ni kytku růží.

Už jí konečně objímá

sedl si jí do klína.

Jsi má jediná

sedám si k tobě do klína.

Ty jsi moje jediná

blogerka Martina!

PS: Jakákoliv nutkavost spojovat báseň s autorkou může být zavádějící...