Z Červené Lhoty rychlou po útoku vos
Když jsem nedávno četla blog Dáši Stárkové, kde popisovala boj o život svého syna. Živě se mi vybavila zkušenost s mým osmiměsíčním synem, který před dvěma lety skončil na JIPce. Nepřála jsem si něco podobného znovu zažít a nepřeji to nikomu.
Před asi čtrnácti dny jsme se s mužem bavili o tom, že se našemu synovi vosy a včely vyhýbají obloukem a jaké asi bude jeho první štípnutí…Dneska, když si na to vzpomenu, trnu hrůzou, jestli jsme to nepřivolali.
Chtěla jsem dětem dopřát hezký zážitek a jelikož léto už několikátý rok trávíme v ČR, protože nám to vyhovuje, zvolila jsem dětský program, který nabízí na Červené Lhotě. Pohádky ke Lhotě patří a my se moc těšili.
Již při koupi vstupenek (které mimochodem nebyly vůbec levné, ale co už, když to není každý den…), jsem si všimla, že se v provizorním hledišti, které je s jevištěm z části zasazeno do stodoly, vyskytují vosy. Ale co už, to k létu patří. Když jsme si však sedli, vosy začaly být dotěrné. Zjistila jsem proč. Má dcera totiž seděla kousek od zbytku nedojedeného jablka (asi od předchozího návštěvníka), které se jí válelo u nohy a na něm si hověly vosy tři a další létala kolem nich. Řekla jsem: „Pojď přesuneme se jinam, kde vosy nebudou.“ Nedaleko se nacházely pohovky, které byly prázdné a já tam s dětmi hned zamířila, abych co nejméně vyrušovala bavící se obecenstvo.
Po 10 minutách představení to přišlo. Z pohovky, na které jsme se synem seděli se vyrojily vosy a začaly léta kolem jeho hlavy. A pak to přišlo: „Maminko to bolí, to bolí.“ Já ho čapla a utíkala jsem do nedalekého občerstvení. Bylo jich tolik, že jsem se bála, aby těch štípanců nebylo příliš. „Prosím Vás máte něco na štípnutí od vosy? Syna štípla do hlavy,“ poprosila jsem paní za pultem a ta hned za skladu donesla ocet. Jiná paní, která si se svým kloučkem kupovala nanuka se na mě podívala a já na ni a řekla jí: „Zavolejte prosím rychlou. Nevím, co se stane, protože syna nikdy nic nebodlo, a navíc je to do hlavy.“ Ta pochopila, že toho už nebudu schopná a v rychlosti vytočila 155. Pak už jsem jen utěšovala malého a snažila se ho chlácholit a ošetřovat. Slzy se mi začaly valit z očí jako malé holce a sopel z nosu jsem vnímala jako protivníka, kterého je nejlépe ignorovat.
V jeden moment jsem zahlédla mou malou bojovnici, jak tiše čeká a kouká, co se děje. Pomáhala mi tím, jak se v dané situaci dokázala o sebe postarat a jak se k ní postavila čelem. Tak malá a tak úžasná.
„Sanitka už vyrazila. Kdyby se stav malého zhoršoval, máme zavolat znovu a oni ten příjezd ještě urychlí,“ snažila se mě utěšit neznámá paní se svým malým synkem a podala mi vodu, abych se osvěžila. Napila jsem se a začala malému chladit krk. Byl k neutěšení, ale pomáhalo mu to. Když v tom jsem si všimla, že má něco ve vlasech…Bylo tam žihadlo s jedovým váčkem! Takže ne vosa, ale včela! Opatrně jsem žihadlo i s váčkem odstranila, aby se obsah jedu nedostal do kůže.
Sanitka přijela a s ní i doprovodné lékařské vozidlo. To, co následovalo pak, jsem vnímala jako v mlze. Pokyny jsem plnila jako stroj. Bez emocí, bez řečí. Ve chvíli, kdy před Hradcem začali houkat se mi slzy řinuly z očí znovu. Posmrkané kapesníky, které jsem měla napěchované v kapse u kalhot, jsem už ani nepočítala.
Když během převozu nastalo zklidnění, lekla jsem se, jestli malému něco není. On se na mě podíval a z ničeho nic se mě zeptal kam jedeme s tím „obytňákem“. Pan od záchranky se pousmál a po chvíli mu řekl: „Hele a viděl jsi někdy, že by obytňák dělal toto?“ A vevnitř se rozsvítila barevná světla a obě mé děti s úžasem koukaly na tu parádu.
Po příjezdu se synovi nálada zlepšila a začal se svými legráckami. On totiž když má dobrou náladu, tak začne vtipkovat a dělat všelijaké opičky. Nejvíc ze všeho je mistrem hlášek. Když jsme přijeli na příjem tak začal křičet: „Koukej! Obytňák a obytňák. To jsou dva obytňáky!“ Já už rezignovala na to, abych ho opravovala, že to jsou přeci sanitky.
Držel si svého Kryštůfka záchranáře a poté, co na pohotovosti proběhlo vše bez problémů, dostali jsme pokyny a léky s sebou, usnul na zpáteční cestě během asi tří minut a já v něm viděla zase toho malého človíčka, který vše nakonec zvládne.
Můj pohled následně sklouzl i na druhé zadní sedadlo. Dcera se na mě usmála a řekla: „Mami, to bylo dneska divadlo, viď?“
To, co rodiče se svými dětmi během jejich vyrůstání zažívají, nebývá vždy úsměvné. Buďme proto rádi, že se v pravou chvíli objeví ti, kteří nám podají pomocnou ruku a buďme vděčni těm, kteří přijedou a uklidní Vás, že bude vše dobré a svým empatickým jednáním přispějí k vyřešení situace, u které do poslední chvíle nevíte, jestli se nezvrtne v něco horšího.
Děkuji neznámé paní s chlapečkem a děkuji záchranářům se sídlem v Jindřichově Hradci.
Martina Bojanovská
Hlídejte si svého staříka
Jejich tempo je vražedné. Jedou 40 km/h v obci i mimo. Nepoužívají blinkr, na hlavě klobouček a za předním blatníkem drny s trávou. Občas jim nesvítí jedno přední světlo a za autem táhnou skoro upadlý výfuk. Silnice jim je malá.
Martina Bojanovská
Pocta mému muži
Nedávno mi jeden velmi milý bloger dal otázku, koho teda k sakru vlastně chceme...kdo je podle nás ten pravý? Odpovědí mu budiž tento blog. Tedy alespoň pohled z mé strany, koho si představuji pod pojmem "ten pravý".
Martina Bojanovská
Sedl sis mi do klína
Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.
Martina Bojanovská
Cesta do Milána a zpět s božským Kájou
Mám styl Čendy, Žena točí globusem a Mildův záklon. Tak tohle byla fakt hodně povedená pracovní cesta do Itálie!
Martina Bojanovská
Kariéristi a další zvířátka, které lze na pracovišti potkat
Všimli jste si někdy, že se to na pracovišti (na všech, kterými během života projdete) hemží krysami, kočkami, hady, psy, včelami, vosami, masařkami, opicemi, lenochody, ptáky a jinou havětí?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2491x
Mám ráda výtvarné umění, hudbu, hru na klavír, zpěv, procházky a svou (ne)dokonalou rodinu.
Ráda píši o věcech, o kterých se nemá mluvit (když už o nich není vhodné mluvit), protože by se to mohlo třeba někoho dotknout.
To vše s nadsázkou mně vlastní.
Jo a díky za 2. místo v kategorii Nováček v Blogerovi roku 2020!