Kvůli tobě jsme se všichni nakazili a musíme zase zůstat s děckama doma
Zodpovědnost
Je zvláštní, jak se lidé dostanou k citlivým informacím a následně s nimi pracují a různě si poupravují svou verzi pravdy. Byla nebo nebyla učitelka očkovaná. Dotáhla to vůbec ona. Co když to bylo zaneseno do školy dítětem rodičů antivaxerů. Jak se to tam vůbec dostalo, vždyť se všichni testují. To je proto, že ne všichni učitelé jsou naočkovaní.
STOP!
To jsou jen samé výčitky a unáhleně vynesené soudy. Proč se lidé nezamyslí nad tím, jak se chovají a nejde jen o to, jak se chovají v posledním roce a půl. Problémem, který visí ve vzduchu je nedostatek zodpovědnosti.
Zmítáni vlastním egem a lhostejností vůči druhým, se snažíme nějak přežít. Hodnotový žebříček se nám mění každou chvíli podle toho, jak moc se mě týká situace kolem a z toho plynoucí možná změna mé komfortní zóny. Agresivní chování se stupňuje tak, že se za chvíli budeme napadat fyzicky až do tragických rozměrů.
Kde je to staré dobré Nedělej druhým to, co nechceš, aby oni dělali tobě?
Respekt
Respektovat právo jedince?
Ale, jak docílit toho, aby bylo respektováno právo všech jedinců a rozhodnutí, která učiní na základě svého ega. Jím se totiž vyjadřuje jen to, co je pro daného jedince to nejlepší. Je to však to nejlepší i pro ty ostatní?
Budou se snad vytvářet osady či společenstva očkovaných a neočkovaných? Ještě teď mi tane na mysli leprosárium na Spinalonze poblíž Kréty.
Respektovat právo většiny?
Nastolením jasného programu, který bude nakonec dobrý pro všechny?
Nebo respektem vůči druhým a uvědoměním si, že mé ego už to přehání a moc si o sobě myslí?
Důvěra
Důvěra mezi lidmi snad nebyla nikdy tak malá. Přebytek zbytečných informací a lživých rádoby pravd nás mate a my se topíme, aniž bychom o tom věděli. Přestáváme chtít přemýšlet, protože to bolí. Raději se necháváme unášet po proudu již pronesenými názory hlavně ať máme pokoj a nikdo po nás nic nechce.
Věřím, že nezvítězí lhostejnost a nabubřelé ego.
Martina Bojanovská
Hlídejte si svého staříka
Jejich tempo je vražedné. Jedou 40 km/h v obci i mimo. Nepoužívají blinkr, na hlavě klobouček a za předním blatníkem drny s trávou. Občas jim nesvítí jedno přední světlo a za autem táhnou skoro upadlý výfuk. Silnice jim je malá.
Martina Bojanovská
Pocta mému muži
Nedávno mi jeden velmi milý bloger dal otázku, koho teda k sakru vlastně chceme...kdo je podle nás ten pravý? Odpovědí mu budiž tento blog. Tedy alespoň pohled z mé strany, koho si představuji pod pojmem "ten pravý".
Martina Bojanovská
Sedl sis mi do klína
Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.
Martina Bojanovská
Cesta do Milána a zpět s božským Kájou
Mám styl Čendy, Žena točí globusem a Mildův záklon. Tak tohle byla fakt hodně povedená pracovní cesta do Itálie!
Martina Bojanovská
Kariéristi a další zvířátka, které lze na pracovišti potkat
Všimli jste si někdy, že se to na pracovišti (na všech, kterými během života projdete) hemží krysami, kočkami, hady, psy, včelami, vosami, masařkami, opicemi, lenochody, ptáky a jinou havětí?
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Magda (5. část)
A je tu finále! Stydlivá a bez sebevědomí. Ve dvaceti byla navíc bez jakýchkoliv milostných zkušeností. Vše se snažila dohnat ve druháku, když už byla jakž takž rozkoukaná. Jak tohle může dopadnou? Nečekaně!
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Stáňa (4. část)
Ona nic nemusí, má tatínka a maminku...a taky velký prsa. Varování rodičům: Máte-li dcery na vysoké škole, nečtěte dál. Bude to tak lepší a nezbortí se vám idea o vašich princeznách.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Saša (3. část)
Nymfička, která nepohrdne ani vztahem s otitulovanými pány. Čím víc titulů, tím větší zvrhlík! Holka ví, co chce. Navíc je nadprůměrně inteligentní, tudíž v tak trochu jiné dimenzi.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Ida (2. část)
Členka pražské zlaté mládeže, která přijela studovat na „venkov“. Sirotek, vynahrazující si nedostatek něhy a samotu v náručích stále nových bouchačů. Do školy takřka nechodí. Vstává zásadně až na oběd a spát chodí za svítání.
Martina Bojanovská
Ach ty pracovní pohovory!
Cestou na pohovor mi v autě zní Rammstein, italské odrhovačky a U2. Potřebuji se naladit na němčinu, italštinu a angličtinu. Nakonec je to k ničemu, protože uprostřed jednání mi Ventolin začne zpívat Žádný spěch je tu krásný mech.
Martina Bojanovská
Ty nejpodivnější hlášky prodavaček, jaké jsem ve svém životě zažila
Znáte to, ne každý máme občas svůj den. Někteří ho nemají jen občas...To, co jsem si od některých dam či pánů vyslechla je k neuvěření.
Martina Bojanovská
Z Červené Lhoty rychlou po útoku vos
Myslela jsem si, že jsem silná a leccos vydržím. Ne, nejsem a nevydržím. Hrdinkou, po útoku vos na mého dvouletého syna, je má statečná šestiletá dcerka.
Martina Bojanovská
Mých Top 10 nejsmutnějších skladeb všech dob
Jestli v mém životě existují skladby, které mě tzv. rozsekají a řvu ještě několik sekund po jejich konci, jsou to ty v mém seznamu.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Veronika
Varování rodičům: Máte-li dcery na vysoké škole, nečtěte dál. Bude to tak lepší a nezbortí se vám idea o vašich princeznách.
Martina Bojanovská
Jak někteří rodiče postižených dětí bezostyšně zneužívají nevinné lidi a systému
Jsem zhnusena. Když se člověk dozví, že má v širším rodinném okruhu lidskou hyenu, která své postižené děti využívá k získání peněz od nevinných lidí a odmítá bezplatnou pomoc odborníků a různých organizací, je mu smutno.
Martina Bojanovská
Top 10 citátů, které mě oslovily před třicítkou
Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ty jim nebo Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. To je taková moje celoživotní klasika. K nim se postupně času přidala i další moudra, případně věty na zamyšlení se.
Martina Bojanovská
Tragické osudy manželek vinařů
Pocházím z vinařské obce a životy zdejších vinařů se rozhodně nepodobají těm, které jste mohli vidět v mnoha rádoby vtipných filmech či seriálech.
Martina Bojanovská
Jak jsem byla s dcerou v léčebně – druhá polovina pobytu
Ve druhé polovině se láme chleba a k již zmíněným účastníkům se přidávají ti, kteří chtějí pobyt „doklepat“ se ctí. Nouze není o exoty na kolonádě, izolace a závěrečný večírek.
Martina Bojanovská
Jak jsem byla s dcerou v léčebně – první polovina pobytu
V hlavních rolích: astma, alergie na jarní pyly, atopický ekzém, matky roku a taťkové na pokraji svých možností. Extra role: vyhořelé matky a zparchantělé děti
Martina Bojanovská
Rok 1990 pohledem šestileté holky
Mé první pantofle. Co to je to OF? Má první a poslední spartakiáda aneb rebelie v mateřské škole část druhá. Přijíždí můj strejda z Austrálie. Jdu do první třídy. Nákupy v Laa.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2491x
Mám ráda výtvarné umění, hudbu, hru na klavír, zpěv, procházky a svou (ne)dokonalou rodinu.
Ráda píši o věcech, o kterých se nemá mluvit (když už o nich není vhodné mluvit), protože by se to mohlo třeba někoho dotknout.
To vše s nadsázkou mně vlastní.
Jo a díky za 2. místo v kategorii Nováček v Blogerovi roku 2020!