Raději ses se mnou měla pohádat než dělat, že neexistuju
Velmi nadstandardní vztahy mám s lidmi, se kterými se dokážeme čas od času porafat. Vyčistí se vzduch a je to dobrý. Horší to je u vztahů řekněme třeba diplomatických, kdy je vše nějak divně růžové a třenice jakoby nevznikají, protože jakýkoliv problém je zameten či je mu dána popiska typu „to už lepší nebude“, „asi má blbou náladu“, „mám ji ráda“ atp. Proboha jenom to ne! Když mi to zásadně neublíží, tak je přece normální si říct, že se některé věci neříkají/nedělají, nebo ne? Vždyť jako přátelé nechceme jeden druhého hned urážet, slovně ukamenovat či si vědomě ubližovat.
A tak se mi stalo něco, co dodnes nechápu. S pokorou jsem si posypala popel na hlavu v domnění, že jsem způsobila něco, o čem jsem měla jen tušení. Jo, jenže tušení ještě neznamená, že jsem odhadla tu správnou věc. Velmi dobrá kamarádka se mnou omezila kontakt jen na nezbytné sváteční pozdravy. Oproti minulosti, kdy jsme byly zvyklé si vypisovat neuvěřitelně dlouhé e-maily, a dokonce i dopisy (ano, miluji dopisy psané rukou) a trávily jsme spolu víkendy několikrát do roku, přišlo znamení, že se něco děje.
Vnuknutí od osoby blízké mi připomnělo situaci, kdy u mě byla kamarádka na návštěvě a já ji nepodpořila v jejím prapodivném vztahu, který byl pro ni evidentně důležitější než cokoliv jiného.
O co šlo. Ona – hledající lásku a stabilitu, která by vedla k založení rodiny, po které celý život touží. On – macho, ženatý a zahýbající, kde to jde a slibující jí hory doly včetně toho, že se rozvede. Ona je pro něj jistotou, ke které se může vracet, když manželka nebo děcka prudí a ostatní lidi ho štvou. On je pro ni zrcadlem, které dlouhou dobu nechce vidět. Je na něm asi fyzicky závislá. To chápu, také jsem si prošla podobným vztahem. Ale hodit kvůli zamindrákovanému, ufňukanému, egoistickému zoufalci naše přátelství za hlavu? Ano, je to možné a nebudu jediná…
Při oné osudné návštěvě jsem se jí snažila už po několikáté naznačit, ať jde dál a vykašle se na něho. Nemá to za potřebí. Asi jsem nebyla dostatečně taktní, nevím, už si nevzpomínám. Trápila se. Odešla hned poté, co jsem jí to řekla. Naše přátelství, které pro mě znamenalo tolik, že si to ani neumí představit, se rozplynulo…Nikdy jsme se nepohádaly a prý to se mnou kolikrát neměla jednoduché. Ano, já vím. Nikdo to se mnou nemá jednoduché a věř mi, že ani já sama se sebou. Ale nikdy jsem Ti vědomě nechtěla ublížit, protože jsi po určitou dobu pomáhala formovat můj život a já Ti za to nepřestanu být nikdy vděčná. Mám Tě ráda, a proto Tě nechám odejít, když si to přeješ.
Buď prosím šťastná, stále plná života a rozdávej radost, tak jak to dokážeš jen Ty!
S úctou
M.
Martina Bojanovská
Hlídejte si svého staříka
Jejich tempo je vražedné. Jedou 40 km/h v obci i mimo. Nepoužívají blinkr, na hlavě klobouček a za předním blatníkem drny s trávou. Občas jim nesvítí jedno přední světlo a za autem táhnou skoro upadlý výfuk. Silnice jim je malá.
Martina Bojanovská
Pocta mému muži
Nedávno mi jeden velmi milý bloger dal otázku, koho teda k sakru vlastně chceme...kdo je podle nás ten pravý? Odpovědí mu budiž tento blog. Tedy alespoň pohled z mé strany, koho si představuji pod pojmem "ten pravý".
Martina Bojanovská
Sedl sis mi do klína
Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.
Martina Bojanovská
Cesta do Milána a zpět s božským Kájou
Mám styl Čendy, Žena točí globusem a Mildův záklon. Tak tohle byla fakt hodně povedená pracovní cesta do Itálie!
Martina Bojanovská
Kariéristi a další zvířátka, které lze na pracovišti potkat
Všimli jste si někdy, že se to na pracovišti (na všech, kterými během života projdete) hemží krysami, kočkami, hady, psy, včelami, vosami, masařkami, opicemi, lenochody, ptáky a jinou havětí?
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Magda (5. část)
A je tu finále! Stydlivá a bez sebevědomí. Ve dvaceti byla navíc bez jakýchkoliv milostných zkušeností. Vše se snažila dohnat ve druháku, když už byla jakž takž rozkoukaná. Jak tohle může dopadnou? Nečekaně!
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Stáňa (4. část)
Ona nic nemusí, má tatínka a maminku...a taky velký prsa. Varování rodičům: Máte-li dcery na vysoké škole, nečtěte dál. Bude to tak lepší a nezbortí se vám idea o vašich princeznách.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Saša (3. část)
Nymfička, která nepohrdne ani vztahem s otitulovanými pány. Čím víc titulů, tím větší zvrhlík! Holka ví, co chce. Navíc je nadprůměrně inteligentní, tudíž v tak trochu jiné dimenzi.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Ida (2. část)
Členka pražské zlaté mládeže, která přijela studovat na „venkov“. Sirotek, vynahrazující si nedostatek něhy a samotu v náručích stále nových bouchačů. Do školy takřka nechodí. Vstává zásadně až na oběd a spát chodí za svítání.
Martina Bojanovská
Ach ty pracovní pohovory!
Cestou na pohovor mi v autě zní Rammstein, italské odrhovačky a U2. Potřebuji se naladit na němčinu, italštinu a angličtinu. Nakonec je to k ničemu, protože uprostřed jednání mi Ventolin začne zpívat Žádný spěch je tu krásný mech.
Martina Bojanovská
Ty nejpodivnější hlášky prodavaček, jaké jsem ve svém životě zažila
Znáte to, ne každý máme občas svůj den. Někteří ho nemají jen občas...To, co jsem si od některých dam či pánů vyslechla je k neuvěření.
Martina Bojanovská
Z Červené Lhoty rychlou po útoku vos
Myslela jsem si, že jsem silná a leccos vydržím. Ne, nejsem a nevydržím. Hrdinkou, po útoku vos na mého dvouletého syna, je má statečná šestiletá dcerka.
Martina Bojanovská
Mých Top 10 nejsmutnějších skladeb všech dob
Jestli v mém životě existují skladby, které mě tzv. rozsekají a řvu ještě několik sekund po jejich konci, jsou to ty v mém seznamu.
Martina Bojanovská
Ze života vysokoškolaček - Veronika
Varování rodičům: Máte-li dcery na vysoké škole, nečtěte dál. Bude to tak lepší a nezbortí se vám idea o vašich princeznách.
Martina Bojanovská
Jak někteří rodiče postižených dětí bezostyšně zneužívají nevinné lidi a systému
Jsem zhnusena. Když se člověk dozví, že má v širším rodinném okruhu lidskou hyenu, která své postižené děti využívá k získání peněz od nevinných lidí a odmítá bezplatnou pomoc odborníků a různých organizací, je mu smutno.
Martina Bojanovská
Top 10 citátů, které mě oslovily před třicítkou
Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ty jim nebo Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. To je taková moje celoživotní klasika. K nim se postupně času přidala i další moudra, případně věty na zamyšlení se.
Martina Bojanovská
Tragické osudy manželek vinařů
Pocházím z vinařské obce a životy zdejších vinařů se rozhodně nepodobají těm, které jste mohli vidět v mnoha rádoby vtipných filmech či seriálech.
Martina Bojanovská
Jak jsem byla s dcerou v léčebně – druhá polovina pobytu
Ve druhé polovině se láme chleba a k již zmíněným účastníkům se přidávají ti, kteří chtějí pobyt „doklepat“ se ctí. Nouze není o exoty na kolonádě, izolace a závěrečný večírek.
Martina Bojanovská
Jak jsem byla s dcerou v léčebně – první polovina pobytu
V hlavních rolích: astma, alergie na jarní pyly, atopický ekzém, matky roku a taťkové na pokraji svých možností. Extra role: vyhořelé matky a zparchantělé děti
Martina Bojanovská
Rok 1990 pohledem šestileté holky
Mé první pantofle. Co to je to OF? Má první a poslední spartakiáda aneb rebelie v mateřské škole část druhá. Přijíždí můj strejda z Austrálie. Jdu do první třídy. Nákupy v Laa.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2491x
Mám ráda výtvarné umění, hudbu, hru na klavír, zpěv, procházky a svou (ne)dokonalou rodinu.
Ráda píši o věcech, o kterých se nemá mluvit (když už o nich není vhodné mluvit), protože by se to mohlo třeba někoho dotknout.
To vše s nadsázkou mně vlastní.
Jo a díky za 2. místo v kategorii Nováček v Blogerovi roku 2020!