Tvoje dítě nemá ADHD, je narvané sladkostmi, a to jeho chování je výsledek
Já a moje hyperaktivita v dětství
Když ještě neexistovaly nebo nebyly zažité pojmy hyperaktivita a ADHD, okolí moji „roztěkanost“ nepřijímalo zrovna s nadšením. Hlavně (soudružky) učitelky mi tu „nevychovanost“ daly už od první třídy pěkně sežrat. Já totiž byla až do konce puberty velmi hyperaktivní. Bojovala jsem sama se sebou a nepochopením. Místo toho, aby mě učitel/-ka pochopil/-a a správně mě směroval/-a, dával/-a mi tresty, a ještě mě ponižoval/-a před třídou. A přitom stačilo tak málo. Mamka to naštěstí nevzdala a přivedla mě ke knihám a chytlo se to. Stejně tak jako jsem se později našla v tanci a hře na klavír. Naštěstí ne všichni učitelé byli nechápaví a nenadělali zbytečně moc škod…
Proto dnes, s odstupem času, nemám ráda, když někdo zneužívá termíny jako je hyperaktivita nebo ADHD u svých dětí. Já sama vím, jak hrozné to je být hyperaktivní a nikdo vás nechápe. Jako náctiletá jsem s tím bojovala, protože mě mé hyper stavy plus puberta dostávaly do zbytečně vyhrocených, nechtěných, a hlavně nepříjemných situací. Naštěstí jsem z toho vyrostla a děkuji mamce, že byla tak silnou osobností, že to se mnou vydržela a nervala do mě nějaké prášky na uklidnění.
Matky a jejich nezvladatelné děti
Už z dálky vidím nekontrolovatelně pobíhající děti. Občas vlítnou do silnice, kde naštěstí neprojíždí žádné auto. Jejich hra je stejně chaotická jako jejich nezvladatelné chování. Matky si s nimi neví rady, tak jim dají na uklidněnou něco sladkého. Jako odměna za to, že budou v klidu. Nebudou…
Dokud je budou rvát sladkostmi s pochybným složením za pár korun (nejen) od Vietnamců, tak si to ty děti budou vynucovat různě. Se závislostí na cukru, a kdo ví čem ještě co v těch fosforově barevných bonbónech různých exotických příchutí je, se stupňuje i agresivita dětí. Je to až k nevíře, co si ty děti dovolí na své maminky a děti, které mají tu smůlu a hrají si poblíž. Možná to spraví pitíčko ve flašce, na které je zobrazen pro mě neznámý hrdina akčních animáků. No, tak zase vedle a dítě začíná po cca 20 minutách nekontrolovaně řvát a utíká kdo ví kam…
Je tohle dnes standard? Já si nevybavuji, že by to v době mého dětství bylo takto vyhrocené. Je fakt, že jsme jako děti také jedli sladké, ale byly to spíše domácí buchty nebo občas nějaký bonbón, popř. čokoláda. Rozhodně se to do nás necpalo horem dolem. Když jsme si hráli nebo byli venku, tak jsme „svačinky“ a „pitíčka“ vůbec nepotřebovali.
Dva příběhy na závěr
SOUTĚŽ O MATKU ROKU?
Už je to tu zase. Vyzvedávám dceru ze školky a v přihrádce v šatně čeká balíček se sladkostmi všeho druhu. Proč? Proč zase některá z matek má potřebu demonstrovat přehnanou péči o své dítě tím, že mu udělá supr čupr balíček k narozeninám nebo dokonce už i ke svátku? Jasný, už chápu! To je soutěž v předhánění se v tom, kdo je lepší matka. Čím vymazlenější dárek a obal, tím na tom její dítě bude lépe. Hm, tak to možná jen ten jeden den, ale to mnoha zúčastněným nedochází…Prohlédnu si obsah balíčku a zjistím, že bych nepozřela vůbec nic. A to nemám extrémně vyhraněný názor proti sladkostem. Dceři nevadí, že z tohoto balíčku nic nedostane. Našla jsem jiné řešení...Dostala místo toho nálepky s jejími oblíbenými kreslenými hrdinkami, a ještě nějaká srdíčka. Už s tím má vylepenou celou svoji přihrádku a poličku, kam si odkládá své věci. Kouknu se po šatně a vidím, že nápad s nálepkami se ujal i jinde. Uf, je to dobrý. No a pokud přeci jen zatouží po nějaké dobrotě, tak se to vždycky nějak vyřeší.
SOUSED S ADHD
Sousedka, si nevěděla rady se svými, slušně řečeno, divokými dětmi. Obzvlášť to nejstarší z prvního manželství, jí dělalo starosti. Nemohla jsem si nevšimnout a se mnou i širé okolí, že vztah dítěte s nevlastním otcem není zrovna harmonický. Toť k těm „starostem“. Při jedné příležitosti mi řekla, že má její syn ADHD, ale renomovaný psycholog, ke kterému chodí jí řekl, že ne. To se jí nelíbilo, protože její syn má jasné ADHD a musí se to řešit. Hm, jestli má někdo „jasné ADHD“, tak je to otčím, protože to, jak se chová ke svému nevlastnímu synovi je na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo rovnou na sociálku.
Po čase jsem sousedku potkala a ptám se jí ze slušnosti, jak se daří a ona hned s úsměvem, že dobře. Tak dlouho prý chodila po různých psycholozích až se nad ní jeden slitoval a dal jejímu dítěti diagnózu ADHD a prášky. Matka si obhájila svůj postoj před veřejností, proč pořád doma řvou na kluka a mlátí ho a je klid. No, nevím, ten kluk je zklidněný až moc. Když kolem něj projdu s dětmi, dlouho mě sleduje a pak zpomaleně a nezúčastněně pozdraví…Jde z toho hrůza. Když jsem to vyprávěla kamarádovi, tak jsem se ho zeptala řečnickou otázkou „A co bude dál?“ On na to, že po čase to dopadne jako v Americe. Až nebude mít prášky nebo se to zvrtne, někoho zabije. No comment. Tentokrát jsem zůstala stát nezúčastněně já….Kladu si otázku, jestli toto řešení sousedka nevybrala spíše kvůli tomu, aby se jí nerozpadl již druhý nefunkční vztah a ona tak pro okolí nevypadala jako neschopná normálního vztahu.
A tak nám kolem bytovky pobíhají už jen její zbylé dvě děti, jež mají na schodech vždy jako KPZ připraven sáček s bonbony a pitíčko s akčním hrdinou…
Martina Bojanovská
Hlídejte si svého staříka
Jejich tempo je vražedné. Jedou 40 km/h v obci i mimo. Nepoužívají blinkr, na hlavě klobouček a za předním blatníkem drny s trávou. Občas jim nesvítí jedno přední světlo a za autem táhnou skoro upadlý výfuk. Silnice jim je malá.
Martina Bojanovská
Pocta mému muži
Nedávno mi jeden velmi milý bloger dal otázku, koho teda k sakru vlastně chceme...kdo je podle nás ten pravý? Odpovědí mu budiž tento blog. Tedy alespoň pohled z mé strany, koho si představuji pod pojmem "ten pravý".
Martina Bojanovská
Sedl sis mi do klína
Nejmenovaný Jan Pražák byl inspirací dvěma blogerům pro pětiminutový poetický battle. Redakce jejich identitu zná, ale oba si nepřejí být jmenováni.
Martina Bojanovská
Cesta do Milána a zpět s božským Kájou
Mám styl Čendy, Žena točí globusem a Mildův záklon. Tak tohle byla fakt hodně povedená pracovní cesta do Itálie!
Martina Bojanovská
Kariéristi a další zvířátka, které lze na pracovišti potkat
Všimli jste si někdy, že se to na pracovišti (na všech, kterými během života projdete) hemží krysami, kočkami, hady, psy, včelami, vosami, masařkami, opicemi, lenochody, ptáky a jinou havětí?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě
Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...
Financial Controller (A12540)
AURES Holdings a.s.
Praha
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2491x
Mám ráda výtvarné umění, hudbu, hru na klavír, zpěv, procházky a svou (ne)dokonalou rodinu.
Ráda píši o věcech, o kterých se nemá mluvit (když už o nich není vhodné mluvit), protože by se to mohlo třeba někoho dotknout.
To vše s nadsázkou mně vlastní.
Jo a díky za 2. místo v kategorii Nováček v Blogerovi roku 2020!